
Nejdelší jeskyně Černé Hory, v soutěsce Đalovića
Đalovića pećina, neboli Pećina nad Vražjim firovima, otevírá se na levé straně soutěsky Đalovića, kaňonu řeky Bistrice, asi 3 km proti proudu od kláštera Podvrh, který leží 25 km severovýchodně od Bijelého Polje.
Speleologové ji zkoumají od roku 1987 a dosud zaevidovali přibližně 20 kilometrů chodeb, takže jde o nejdelší známý speleologický objekt v Černé Hoře. Uvnitř jsou desítky jezer, sifony, labyrinty chodeb a dóm Katedrala se stalagmitem Monolit. Jeskyně není upravena pro turistické návštěvy – ke vchodu se dá dojít pěšky soutěskou, do nitra vstupují pouze zkušení speleologové.
Jméno jeskyně pochází od čtyř stupňovitých prohlubní ve vápenci pod vchodem, naplněných vodou. Na jaře, v době vysoké vody, se dva nižší vchody stávají občasnými vyvěračkami a voda se s hukotem přelévá z kotle do kotle – lidé proto místo nazvali Vražji firovi. Hlavní vchod je nejvyšší, v nadmořské výšce 764 metrů.
Od vchodu se prochází Kanálem s jezery, částí jeskyně, která je dodnes aktivní: nachází se v něm 15 stálých a 20 až 30 občasných jezer. Ostré svahy a vertikály ho činí obtížně průchodným a jeskynní výzdoby je zde málo.
V horním patře jeskyně tvoří asi patnáct chodeb různých velikostí Velký a Malý labyrint. Vody je zde málo a výzdoby nejvíce – mnozí speleologové považují tuto část za nejkrásnější v jeskyni.
Velký kanál je v průměru široký asi 8 metrů, místy i 20; vysoký je kolem 20 metrů a na některých místech až 60 metrů. V jeho dómu Katedrála stojí stalagmit Monolit, vysoký přibližně 18 metrů – nejvyšší v jeskyni.
Nejvzdálenější část jeskyně je oddělena sifony, zatopenými průchody dlouhými asi 20, 70 a 20 metrů, které speleologové proplavali. Za nimi se nachází Velká dvorana, nejdelší jezero v jeskyni a Křišťálová síň. Průzkum tímto směrem byl zastaven před čtvrtým sifonem.
Stát buduje komplex s návštěvnickým centrem a lanovkou od kláštera Podvrh ke vchodu do jeskyně. Práce se zastavily v roce 2021 po neoprávněném proražení vchodu. Podle Ministerstva veřejných prací (červen 2026) jsou dokončeny trafostanice a elektrické vedení pro návštěvnické centrum a práce na lanovce pokračují. Jeskyně dosud není otevřena pro turisty a datum otevření není známo.
Hory
Lesní stezka od kláštera Podvrh podél Bistrice, kolem Juriško vrelo, k Vražjim firovům.
Na vodě
Nitro jeskyně je zatím terénem pro zkušené speleology s vybavením a potápěče v sifonech.
Kultura
Kostel svatého Mikuláše z roku 1606 u vstupu do soutěsky, s freskami popa Strahinji z Budimlje.
Kaňon Bistrice hluboký až kolem 600 metrů, chráněný jako přírodní památka od roku 1968.
Aktuální nabídky místních hostitelů na naší rezervační platformě. Online se nic neúčtuje – platíte hostiteli na místě.
Měsíční průměry – Bijelo Polje.
Tip pro návštěvníky
Nejbližší letiště je Podgorica. Do Bijelého Polje se dále jede autobusem, vlakem nebo autem a pak autem směrem k Podvrhu.
Od Bijelého Polje vede cesta přes vesnici Bistrica ke klášteru Podvrh, vstupu do soutěsky Đalovića – asi 25 km. Odtud se k jeskyni jde pěšky proti proudu podél Bistrice. Druhá trasa vede přes Korita do vesnice Đalovići (asi 48 km od Bijelého Polje) a pak pěšky dolů soutěskou.
Veřejná doprava do soutěsky neexistuje. Do Bijelého Polje jezdí autobusy z Podgorice a dalších měst severu, dále se jede taxíkem nebo autem.
Bijelo Polje leží na trati Bar – Bělehrad, takže se do města dá dojet vlakem. Od nádraží do Podvrhu se jede taxíkem nebo autem.
Turistické trasy, procházky a cyklotrasy, které tu začínají nebo vedou poblíž, s mapami a GPX ke stažení.
Den 1 · Bijelo Polje, Podvrh, soutěska Đalovića
Ne jako upravenou turistickou jeskyni. Státní projekt s lanovkou a návštěvnickým centrem dosud není dokončen a datum otevření není známo. Ke vchodu se dá jít pěšky, zatímco do nitra vstupují pouze zkušení speleologové s vybavením. Pro aktuální informace se obraťte na Turistickou organizaci Bijelo Polje.
Speleologové z Bělehradu do roku 1990 zmapovali asi 10,5 km chodeb. Pozdější výzkumy českých a domácích speleologů prodloužily známou část, takže Turistická organizace Bijelo Polje uvádí přibližně 20 km. Jde o nejdelší známý speleologický objekt v Černé Hoře a průzkumy nejsou ukončeny.
Nejčastěji od kláštera Podvrh proti proudu soutěskou Đalovića – naše stezka měří asi 3,3 km se stoupáním kolem 230 m. Druhá trasa vede od vesnice Đalovići nad soutěskou. Z obou směrů se jde pěšky asi dvě hodiny.
Nefunguje. Lanovka od Podvrhu ke vchodu do jeskyně se staví v rámci státního projektu; podle Ministerstva veřejných prací (červen 2026) pokračují práce na jejím dokončení a na elektřině a teprve je třeba vytvořit podmínky pro její spuštění.
Kvůli neoprávněnému proražení vchodu do jeskyně. To změnilo mikroklima v jeskyni a vedlo k úhynu velkého počtu netopýrů, kteří jsou v Černé Hoře chráněnými druhy. Pokračování prací je podmíněno opatřeními na ochranu životního prostředí.
Pod vchodem jsou čtyři stupňovité prohlubně ve vápenci naplněné vodou. Na jaře se dva nižší vchody stávají vyvěračkami a voda se s hukotem přelévá z jedné do druhé – ten hukot naháněl lidem strach, a proto bylo místo nazváno Vražji firovi.