Kaňon Bistrice pod Pešterskou visoravní
Soutěska Đalovića je zaříznutá do vápence na západním okraji Pešterské visoravni a táhne se přibližně 8 km až ke klášteru Podvrh, 25 km severovýchodně od Bijelého Polje.
Nejhlubší je, kolem 600 metrů, u pramene Juriško vrelo, kde řeka Bistrica vyvěrá ze skal. Od roku 1968 je chráněna jako přírodní památka. Od Podvrhu vede proti proudu lesní stezka k jeskyni Pećina nad Vražjim firovima, nejdelší známé jeskyni v Černé Hoře. Horní část soutěsky patří Srbsku a dolní část s pramenem, jeskyní a klášterem Černé Hoře.
Na samém konci soutěsky, kde je kaňon nejhlubší – přibližně 600 metrů – vyvěrá Bistrica ze skal v pramenu Juriško vrelo. Barvením vody v šedesátých letech bylo zjištěno, že zde vystupuje voda, která se propadá na Pešterském poli na druhé straně visoravni. Pramen leží na stezce z Podvrhu, asi 1,2 km od výchozího bodu.
Ve střední části soutěsky se na levé straně kaňonu otevírá Pećina nad Vražjim firovima – s přibližně 20 km prozkoumaných chodeb je nejdelší známou jeskyní v Černé Hoře. Ke vchodu se jde pěšky z Podvrhu, ale vnitřek není upraven pro návštěvníky a vstupují do něj jen zkušení speleologové.
Prozkoumat víceKostel svatého Mikuláše u vstupu do soutěsky byl postaven roku 1606. Zvenčí připomíná vesnický dům s vysokou střechou z kamenných desek a kupole je vidět pouze zevnitř. Fresky v roce 1613/14 namaloval kněz Strahinja z Budimlje a pozlacený ikonostas pochází z roku 1665. V kostele bylo v roce 1960 nalezeno Divošovo evangelium ze 14. století, které se dnes uchovává na Cetinji.
Od Podvrhu vede stezka proti proudu, podél Bistrice a lesem, kolem pramene Juriško vrelo až k Vražjim firovům a ke vchodu do jeskyně. Je dlouhá přibližně 3,3 km s převýšením kolem 230 metrů; jedním směrem se jde asi dvě hodiny. Vrací se stejnou cestou.
Prozkoumat vícePro přírodní zvláštnosti a krásu byla soutěska v roce 1968 vyhlášena přírodní památkou na ploše přibližně 1 106 hektarů. Dolní část s pramenem, jeskyní a klášterem patří opštině Bijelo Polje a horní část směrem k Pešterské visoravni opštině Sjenica v Srbsku.
Na vodě
Přibližně 3,3 km od kláštera Podvrh lesem a kolem pramene Juriško vrelo ke vchodu do jeskyně.
Kultura
Kostel svatého Mikuláše z roku 1606 s freskami kněze Strahinja a ikonostasem z roku 1665.
Hory
Turistická organizace Bijelo Polje vyznačila stezku podél řeky od vesnice Bistrica k Podvrhu; na její stav se zeptejte před odjezdem.
Kultura
Strmé vápencové stěny, pramen a les jsou nejkrásnější na jaře, kdy je vody nejvíc, a na podzim.
Turistické trasy, procházky a cyklotrasy, které tu začínají nebo vedou poblíž, s mapami a GPX ke stažení.
Aktuální nabídky místních hostitelů na naší rezervační platformě. Online se nic neúčtuje – platíte hostiteli na místě.
Měsíční průměry – Bijelo Polje.
Tip pro návštěvníky
Nejbližší letiště je Podgorica. Do Bijelého Polje se dále jede autobusem, vlakem nebo autem a pak autem do Podvrhu.
Z Bijelého Polje vede cesta přes vesnici Bistrica ke klášteru Podvrh – přibližně 25 km. Na konci cesty u kláštera nechte auto a pokračujte pěšky proti proudu. Vesnice Đalovići nad soutěskou je dostupná přes Korita, asi 48 km od Bijelého Polje.
Veřejná doprava do soutěsky neexistuje. Do Bijelého Polje jezdí autobusy z Podgorice a měst na severu; dál pokračujte taxíkem nebo autem.
Bijelo Polje leží na trati Bar – Beograd. Od nádraží do Podvrhu se jede taxíkem nebo autem.
Den 1 · Bijelo Polje, Podvrh, soutěska Đalovića
Přibližně 8 km, od soutoku řek Grebska a Goševska až ke klášteru Podvrh. Nejhlubší je, kolem 600 metrů, u pramene Juriško vrelo na samém konci soutěsky.
Od kláštera Podvrh, asi 25 km od Bijelého Polje, kde končí silnice. Odtud vede stezka proti proudu kolem pramene Juriško vrelo k jeskyni Đalovića. Druhý přístup je z vesnice Đalovići nad soutěskou.
Stezka je dlouhá přibližně 3,3 km jedním směrem s převýšením kolem 230 metrů a vede většinou lesem. Jde se asi dvě hodiny jedním směrem a vrací se stejnou cestou. Po dešti bývá kluzká.
Ne jako do turistické jeskyně – nejsou tu upravené stezky ani osvětlení a státní projekt s lanovkou není dokončen. Do vnitřku vstupují jen zkušení speleologové; návštěvníci mohou dojít ke vchodu.
Ano. Od roku 1968 je přírodní památkou na ploše přibližně 1 106 hektarů. Nenechávejte odpadky, nerozdělávejte oheň mimo vyhrazená místa a nerušte zvířata.
Kostel svatého Mikuláše z roku 1606 u vstupu do soutěsky, s freskami kněze Strahinja z Budimlje z let 1613/14 a ikonostasem z roku 1665. V něm bylo v roce 1960 nalezeno Divošovo evangelium ze 14. století.