Severní Černá Hora je největší a nejřidčeji osídlená část země: 13 obcí od Plužine a Žabljaku na západě po Rožaje, Plav a Gusinje na hranici s Kosovem a Albánií. Je to horský kraj kaňonů, ledovcových jezer a katunů, se třemi národními parky – Durmitorem, Biogradskou gorou a Prokletijemi. Silnice jsou dlouhé a klikaté a vesnice leží vysoko, proto je na prohlídku nejlepší mít auto a dostatek času.
Durmitor a kaňon Tary
Národní park Durmitor je od roku 1980 na seznamu světového dědictví UNESCO. Na masivu je 18 ledovcových jezer, kterým místní říkají horské oči; nejznámější je Crno jezero nedaleko Žabljaku. Nejvyšší vrchol Durmitoru je Bobotov kuk (2 523 m). Řeka Tara vyhloubila kaňon dlouhý asi 78 km a hluboký až 1 300 m, nejhlubší v Evropě. Přes něj byl v roce 1940 dokončen most na Đurđevića Taře, asi 172 m nad řekou. Žabljak v nadmořské výšce 1 456 m je jedním z nejvýše položených měst na Balkáně a hlavní základnou pro horskou turistiku, rafting a lyžování.
Bjelasica, Biogradska gora a Kolašin
Jihovýchodně od Durmitoru leží Bjelasica, hora s mírnými hřebeny a pastvinami s katuny. Na jejím úpatí je Kolašin, město se skiareály Kolašin 1450 a Kolašin 1600 a stanicí na trati Bělehrad–Bar. Národní park Biogradska gora, chráněný od roku 1952, uchovává prales se stromy starými až 500 let; král Nikola tuto oblast zakázal kácet už v roce 1878. Biogradské jezero v nadmořské výšce 1 094 m se obchází pohodlnou stezkou lesem.
Prokletije, Plav a Gusinje
Na nejvýchodnějším cípu země, podél hranice s Albánií a Kosovem, se nacházejí Prokletije, národní park od roku 2009. Údolí Grebaje a Ropojana jsou obklopena strmými vápencovými vrcholy a na hranici leží Zla Kolata (2 534 m), nejvyšší vrchol Černé Hory. Plav leží u Plavského jezera a Gusinje je výchozím bodem k Ali-pašiným pramenům a k trasám okružní dálkové trasy Peaks of the Balkans.
Města na Limu a Ćehotině
Pljevlja, největší město regionu a nejsevernější v Černé Hoře, ukrývá Husein-pašinu mešitu a klášter svaté Trojice, oba z 16. století, a kraj je známý pljevaljským sýrem. Bijelo Polje leží na řece Lim a poblíž se nachází jeskyně Dalovića pećina. Mojkovac na Taře je známý bitvou u Mojkovace z ledna 1916, v níž černohorská armáda zadržela rakousko-uherské síly. Přes Kolašin, Mojkovac a Bijelo Polje prochází železniční trať Bělehrad–Bar, takže na sever lze dorazit i vlakem.
