Na malém území Černé Hory se střídali Ilyrové, Byzanc, Benátky, Osmanská říše, Rakousko a černohorský stát – a všichni stavěli opevnění. Nejznámější jsou kotorské hradby s pevností Svetog Ivana, pod ochranou UNESCO. Herceg Novi má Kanli kulu, Forte Mare a Španjolu, vjezd do Boky hlídá rakousko-uherská Mamula. Nad mořem stojí Citadela v Budvě a Haj-Nehaj u Sutomoru, na Skadarském jezeře Žabljak Crnojevića, Lesendro, Besac a Grmožur, a ve vnitrozemí ilyrský Medun a nikšićký Bedem.
Kotorské hradby a tvrz Svetog Ivana, Kanli kula a Forte Mare v Herceg Novém, Mamula u vjezdu do Boky, Haj-Nehaj, Žabljak Crnojevića a Medun: průvodce po černohorských pevnostech podle oblastí.

Boka: hradby a věže nad zálivem
Vrchol kopce nad Kotorem byl opevněn již v ilyrské době a v 6. století pevnost obnovil byzantský císař Justinián. Dnešní podobu kotorské hradby získaly převážně za vlády Benátek od roku 1420 a upravovali je i Rakušané. Hradby dlouhé přibližně čtyři a půl kilometru stoupají do výšky přes 260 metrů k pevnosti Svetog Ivana. Kotor je na seznamu UNESCO od roku 1979 a od roku 2017 také jako součást benátských obranných staveb.
V Herceg Novém se na několika stovkách metrů nacházejí tři pevnosti. Kanli kulu postavili Turci v roce 1539; sloužila jako vězení, po čemž dostala jméno znamenající krvavá věž, a od roku 1966 je letním divadlem s více než tisícem míst. Forte Mare chrání město z moře; bylo budováno od 14. do 17. století a od roku 1952 sloužilo také jako letní bioskop. Na kopci Bajer nad městem se nachází Španjola, jejíž stavbu zahájili Turci a jméno dostala po Španělech, kteří ji obnovili během krátké vlády nad městem.
U vjezdu do zálivu, na ostrůvku Lastavica, stojí Mamula, kruhová pevnost, kterou v roce 1853 postavil rakouský generál Lazar Mamula spolu s opevněními na Arze a Prevlace. Za druhé světové války ji od roku 1942 italské síly využívaly jako koncentrační tábor. Dnes se na ostrově nachází hotelový komplex.

Přímořská oblast: od Budvy po Sutomore
Citadela na jižním konci Starého města Budvy je poprvé zmíněna roku 1425 a od ní začínají a k ní se vracejí městské hradby. Nad Brajići, na někdejší cestě Budva–Cetinje, postavilo Rakousko v polovině 19. století pohraniční opevnění Kosmač. U Sutomoru, na skále 231 metrů nad mořem, stojí Haj-Nehaj: benátská pevnost poprvé zmíněná roku 1542, kterou Osmané dobyli v roce 1571 a Černohorci v roce 1877. Na jejím vrcholu jsou zbytky kostela svatého Dimitrije se dvěma oltáři.
Věděli jste?
Vězni Kanli kuly vyrývali do zdí kresby lodí. Podle podoby těchto lodí, které pluly v 16. a 17. století, historici určili, kdy se pevnost stala vězením.

Skadarské jezero
U ústí Morači do jezera stojí Žabljak Crnojevića, opevnění, které postavili zetští knížata Vojislavljevići a které bylo v 15. století hlavním městem Crnojevićů. U Vranjiny se nachází Lesendro, pevnost z 18. století z doby Petra II. Petroviće Njegoše; Osmané ji dobyli roku 1843 a Černá Hora ji získala zpět roku 1878. Nad Virpazarem se tyčí Besac, který Turci postavili koncem 15. století, a na ostrůvku v jezeře leží Grmožur, někdejší turecká pevnost a vězení zvané černohorský Alcatraz; dostanete se k němu loďkou.

Vnitrozemí
Přibližně 13 kilometrů severovýchodně od Podgorice leží Medun, ilyrské město Meteon ze 4. a 3. století před naším letopočtem, se zdmi z velkých kamenných bloků; nachází se tu i rodný dům Marka Miljanova, dnes muzeum. V Nikšići stojí Bedem, zbytek římského opevnění ze 4. století, dlouhý 213 metrů, který Turci obnovili počátkem 18. století. V létě na jeho hradbách hrají koncerty festivalu Bedem fest.






