Vranac je nejdůležitější černohorská černá odrůda a Crmnica nad Skadarským jezerem je jeho domovinou. Dnes zaujímá přibližně polovinu vinic v zemi, od malých rodinných parcel kolem Virpazaru po obrovské Ćemovsko polje u Podgorice. Nejlépe ho poznáte u rodinného stolu v Crmnici, s uzeným kaprem z jezera a crmnickou cibulí.
Vranac je černohorská autochtonní černá odrůda pocházející z Crmnice nad Skadarským jezerem. Jeho příběh, sklizeň a rodinné sklepy, kde ho můžete ochutnat.
Kolébka vrancu
Crmnica je údolí, které se od přímořských hor svažuje k Virpazaru na Skadarském jezeře. Říká se mu nejúrodnější kraj Černé Hory a národní turistická organizace ho nazývá kolébkou vrancu. Zde tato černá odrůda vznikla a zde ji poprvé popsal Mitar Plamenac v roce 1891.
Dnes jsou známi i její rodiče. Otcem je kratošija, stará dalmatská a černohorská odrůda známá ve světě jako zinfandel a primitivo, a matkou duljenga, vzácná místní odrůda. Vranac je, jinými slovy, opravdový starousedlík.
Polovina černohorských vinic
Z Crmnice se odrůda rozšířila po jihu země. Vranac v roce 2021 zaujímal 1 346 hektarů, 51 procent všech vinic v Černé Hoře. Velká část dnes roste na červenici Zetské roviny u Podgorice, kde se Ćemovsko polje Plantaže prezentuje jako největší vinohrad v jednom kuse v Evropě. Na 2 310 hektarech roste více než 11,5 milionu keřů, výrazně více než polovina vranac, a sklizeň tam trvá pět až šest týdnů. Vinný sklep Šipčanik se nachází v bývalém tunelu vojenského letiště, více než 30 metrů pod zemí.
Přesto je v Crmnici vranac stále rodinnou záležitostí. Vesnice jako Godinje, Limljani, Brčeli a Orahovo jsou plné malých sklepů a mnozí stáčí své víno u svého stolu. Sklizeň trvá od poloviny září do října.
Věděli jste?
Vranac je potomkem kratošije, stejné odrůdy jako kalifornský zinfandel a italský primitivo, a duljenge, vzácné místní odrůdy. Poprvé byl popsán v roce 1891 v Crmnici, kde také vznikl.
Co se k němu jí
Vranac se stáčí k tomu, co dává údolí a jezero. Crmnická tabule znamená uzeného kapra, sušeného na dřevě granátovníku nebo vrby, dokud maso nezčervená, kapra pečeného se sušenými švestkami a kdoulemi, a jemnou, sladkou crmnickou cibuli, kterou Slow Food zapsal do Archy chuti a která se jí syrová k rybě. O kousek dál podél cesty jsou njegušský pršut a sýr přirozeným párem.
Degustace u zdroje
Turistická organizace Bar na trase Vinné stezky a příběhy uvádí deset crmnických sklepů. Většina vyžaduje pozvání nebo zprávu před příjezdem: rodinná vinařství jsou především domy. Virpazar je vhodnou základnou, s přístavem, odkud vyplouvají lodě po jezeře, a hostí Festival vína a ukljevy na konci zimy, kdy crmničtí vinaři postaví stánky po městečku, a festival hroznů v září.
